Hondzikova cesta

...jedna takova cesta do Turecka, erasmus studium a zivot v teto zemi...

24.04.2006

.: Turecky flashback do detskych let...

Deník

Den deti, mavatka a spartakiada a potom na zviratka...snad jen ta cukrova vata chybela...
Çocuk Bayramı nebo Den deti je v Turecku urcen na 23.dubna a je zaroven (velmi chytre) spojen s narodnim svatkem, ktery pripomina prvni zasedani tureckeho parlamentu a senatu v roce 1920. Proste nacionalismus s detskou tvari.

Sraz v 8:30, pritomno celkem pet deti (ja, Ahmet, Joke, Melanie a jeji boyfriend Aydin), vyrazime na mestky (jakjinak) Atatürkuv stadion, kde uz vse zije. Kazdy vyfasuje povinne minimalne jednu vlajecku, pripadne balonek s emlemem statni vlajky. Statni symboly vsude kam se podivas, vsemu vevodi mocny Ata. Mavam jako o zivot a jsem zvedav co bude. Uz zacatek je z kategorie velmi vtipnych. Nejdrive nejaky proslov a pak nasednou hlavni meststi papalasi na otevreny jeep a objedou cestne koleckou. Starosta kyne davum, kdy kazde jeho gesto je odmeneno mohutnym aplausem. Musim se smat, ale Turci to strasne zerou. Hymna a Ahmet je dojat.
Ovsem poradna davka hrubeho nacionalismu teprve prijde. Na plochu prichazeji cvicenci (jak to jinak nazvat nevim) odeni v bilem a cernem. Nasleduje stylizovany boj dobra se zlem, kdy samorejme zvitezi zlo a cerni se velmi efektne prevleknou do bileho a nahle se to stane! Mustafa Kemal Atatürk je zde, mlady klucina v obleku vystoupi na recnicky stupinek a spolu s mohutnymi gesty prednasi na playback plamenou rec. No malem se potrham smichy. Chudaci decka. Ale oni tomu fakt veri a odmeni to mohutnym potleskem. Neni divu, ze po podobnem brainwashingu je Ata na kazdem rohu.
Nacionalismu bylo zadost a uz je cas i na ten detsky den. Plno deti, vesele kostymy a regionalni kroje a radostna hudba. Nejdrive defile po ovalu a uz se muze zacit. Jednou jsou to tabornici co postavi stany a nasledne zatanci kolem turecke vlajky, jindy zase turecke tance nebo poskakujici pidizvici predskolniho veku. Vse slaby odvar proti zaveru, kdy prichazi na radu nefalsova spartakiada - cviceni za zvuku zvuku radostnych a veselych songu, ktere az moc pripominaji tu sovetske.


Propaganda je za nami, ted uz jenom zviratka a doufam, ze uz zadne vlajecky a zadny Atatürk. A je to tak, ZOO neni sice moc velka, ale je tu pekne. Zvirata maji plno prostoru a nektera jsou i pospolu. Na zaver jdem jeste do Botanik parku, coz neni nic jineho nez velky park, kde se hodne piknikuje. Vubec zda se, ze piknikovani je tu velmi oblibene, nektere travniky hsou doslova obsypane lidmi a ta vune grilovaneho masicka...:)

.: poslal Hondza 24.04.2006, 10:47:00



Komentáře


Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: