.: Cesta z mesta
TureckoJeden pokus byl jiz ucinen. Neuspesne. Ovsem, ja se nevzdam, na druhy pokus to vyjit musi. O cem, ze to mluvim? Pred 2 tydny jsem se s ceskyma erasmackama chteli vyjet na maly vylet do vesnice Cumalikizik, kam mel jet autobus c.22 ze stanoviste u PTT. Cekali jsme trpelive ovsem marne snad hodinu, autobus neprijel. Asi to bylo i male znameni, nebot bylo tehdy opravdu hnusne a zima
Dnesni sobota vypadala daleko lip, slibeno bylo kolem 18 stupnu a semtam i vykouklo slunicko. Jako obvykle nikdo z mistnich mi nebyl schopen rict nejake blizsi info, tak jsem se vydal na vlastni pest k Santral Garaj, coz je je byvaly autobusak, odkud jsem doufal, ze by mohl jet zmineny bus c.22 nebo nejaky dolmus. Stesti se ke me priklonilo vice nez jsem doufal, autobus to sice nebyl, ale dolmusem za 1.25 YTL jsem rozhodne nepohrdl. V pruvodci uvadenych 10 km od Bursy jsme sice jeli asi 3/4 hodinu. Ono celkova rozplaclost a cetne uzavirky udelaji sve a kdyz pripoctu obvykle zastavovani u kazdeho sloupu, je 3/4 hodina jeste dobra. Cesta samotna je dosti nudna, jedna se spise o klickovani mezi bytovkami, az poslednich 500 metru cesta prechazi v dlazdenou a z sedi okoli se vyloupne romanticke namesticko s nezbytnymi stanky. Vesnicka asi nebude tak panenska jak by se mohlo zdat, ono taky kdyz uz je neco v Lonely Planet...
Ovsem abych mistnim nekrivdil, stanky zde jsou, ovsem nikdo na me nepokrikuje a nesnazi se mi neco vnutit, mistni zda se spise prodavaji domaci tovar jako ruzne medy, zavareniny, chleba apod. Vydavam se tedy na vlastni pest zbuhdarma do spleti krivolakych ulicek a zprvu nestacim zirat a fotit. Jako bych se propadl nejakou casovou zonou. Ruzne splacane baracky z hliny, dreva a kameni, stinna zakouti a sem tam nejaky domorodec. Maji zde i obchod, telefonni budku a mesitu socialistickeho vzezreni. Sunu si to kupredu, objevuji a uzivam si kazdy okamzik. Dostavam se az nekam za vesnici na mistni policka, stromy kvetou, ptaci zpivaji...jej, to je idyla. Sestupuji nazpet, cas jiz pokrocil k polednimi, coz ma za nasledek ponekud zvyseni pohyb turistu, zde predevsim tureckych duchodcu a dokonce zde slysim i anglictinu. Rychle pryc, chci si koupit vodu, ale za 1.25 YTL se prodavaci akorat vysmeji a u nejblizsiho kohoutku doplnuji tekutiny z prirodniho zdroje. Dalsi toulani a toulani, snazim se fotit i mistni, ale vypadaji ponekud sverepe, tak radeji uhybam. Dve turecke slecny se prozmenu mobilem snazi vyfotit me a ja neuhybamJ. Po trech hodinach prijemne ztravenych v pohode vesnice, nastupuji na bus c.22 a za hodinu (!) jsem nazpet v centru Bursy.
Vesnice vypada jako zakonzervovana, cas se zastavil a nekdo z hury patrne rozhodl, ze ode dneska se nebude nic opravovat, vylepsovat, pac jinak k nam ti turisti jezdit nebudou. Udelali dobre, ale i kdyz na prirozenosti to ponekud ubralo. Nekdy jsem mel pocit jako bych se prochazel po skanzenu nebo jsem se zkousel vzit do role zapadniho turisty, ktery se s stejnym entuziasmem snazi navstivit a pochopit libovolnou ceskou dedinu, lhotu ci visku, ktera je usazena nekde pod horami.
.: poslal Hondza 9.04.2006, 14:27:00
Komentáře
Přidání komentáře...
