.: Co se chysta?
DeníkPrijede K., takze kazdodenni plany se meni...
Dneska vyrazim do Istanbulu na tzv. sondaz, coz znamena, najit hotel, zorientovat se a potom cekat na letisti do zhruba dvou hodin do rana, kdy prijede K. a potom spolecne na prvni ranni metro, nebot rozhodne taxikarum nedam vydelat ani liru. Dale v Istanbulu jsou v planu dva dny, tedy Po a Ut, osobne bych mesto rad prozkoumal trochu vice a sireji nez minule a asi obetoval peniz a dal jedno z dvojice highlights Aya Sofia a Topkapi palace. Pote pravdepodobne na skok do Bursy, pripadne juknout do kampusu a nocni busem smer Cappadocia. Ja zde uz sice byl, ale v tomto priprade mi to rozhodne vadit nebude, protoze je zde toho tolik na videni, takze myslim, ze se rozhodne nudit nebudu. A po dvou pripadne trech dnech v oblasti skalnich mest zase nazpet, patrne pres Ankaru a nocnim vlakem(setrime!) nazpet do I’bulu. Letadlo odleta nekdy nekdy odpoledne.
Casu je malo a Turecke je tak velka zeme, za pet dni se da stihnout opravdu jenom absolutni mini zlomek.
.: poslal Hondza 30.04.2006, 10:52:00, Komentáře (0)
.: Obchodnici
TureckoTo byl zase jednou napad! Je sobota a v Turecku asi nejruznejsi den a ja se vypravil do Bursy, vsude mraky lidi a dopravni zacpy, ktere ucinily jiz tak k smrti nudnou cestu jeste nesnesitelnejsi. Jen s vrcholnym usilim prekonavam vydychany vzduch a vystupuji v centru, kde me samozrejme privita typicky bursovsky promenlive pocasi, totiz mrholi az prsi. Ale meteorologicky sloupek az jindy.
Jdu tedy do oblasti, ktera se oznacuje jako bazar a jako obvykle se nestacim divit. Cemu? Tomu co vsechno jsou schopni Turci prodat. Samozrejme jsou zde stovky klasicky kseftu, ktere jsou uzavreny v bazaru, ovsem v okolnich ulickach je teprve to zajimave. Zelenina, spotrebni zbozi, obleceni, jidelny(lokanty) nebo elektronika, vse promichane v jedne nesourode smesici. Kazdu krici, tzn. vychvaluje svoje zbozi, zde k navsteve sveho stanku nebo jenom klasicke “Buyrun” a gestilukuje, i kdyz zde me aspon narozdil od jinych mest, furt nekdo netaha do kramu a neoslovuje anglicky....ze bych uz malinko zapadl?:) Mezi vsemu temito stanky se propletaji mali obchodnicci, kteri prodavaji takove veci, o kterych by si vetsina z nas myslela, ze jsou neprodejne a nekoupitelne. Od papirovych kapesniku, baterek, budiku, universalnich ponozek, pres zaclony, mobily, tuzky, obnoseny textil, pouzite zbozi, stare zbozi, koreni, ruzne byliny, travy, doma navarene jidlo a ja nevim co vsechno jeste, je toho nevycislitelne. Specialitou je moznost se nechat zvazit, i kdyz kdo to v zemi, kde je mimimum tlustochu potrebuje, to nevim.
Proste zda se, zde jsou lide schopni prodat nebo to aspon zkouseji, vse co jen ma nejakou cenu. Zda neco prodaji a vydelaji, to je druha otazka. Kdyz tak pozoruji tento ruch a vrmol, ktery je specilitou kazdeho mesta nebo vesnice, napada me, zda neni taky jednim z duvodu, proc se Evropa tak boji vychodu a Turku, ze oni jsou mnohem lepsi obchodnici nez my. Kam by se podeli ti vecne zamrani a neochotni prodejci, co by se delo se vsemi temi narizenimi, kterymi je kazdy v EU spoutan. Temi by drtiva vetsina provozoven zde neproslo, ale komu to vadi? Mam moznost se tu kdykoliv levne najist, nakoupit co potrebuji, mam moznost si vybrat a je to mnohem zabavnejsi, levnejsi a nikdo me tu neomezuje...
.: poslal Hondza 29.04.2006, 10:56:00, Komentáře (0)
.: Izmir, Alacati, Cesme (2.dil)
DeníkDruhy den se vydaril vice jak prvni...
Neni cas na zadne vyspavani, pac na druhou hodinu odpoledni mam zabukovany listek zpet do Bursy, takze hned kolem osmy vyrazim z hotelu. Agora je kousek, cestou posnidam a zkoumam kudy by se dalo projit bez placeni. Bohuzel je prave pred otevrenim, tak uz me otravuji nejaci chlapci, snad to hlidaji co ja vim, takze jen fotim a usetrim 2 YTL.
Tak a ted na Kadifekale, coz je pevnost tycici se na kopci. Cela ctvrt Kadifekale je velmi nechvalne znama po celem Turecku jako velmi nebezpecne misto plne cikanu. Me se to moc nezda, Turci velmi radi veci nafukuji a prehaneji, ale presto jdu radeji po hlavni ulici, pac pravda v ttech uzounkych ulickach se muze stat ledacos. Hlavni nejak odbocuje, tak se pro jistotu ptam strazniku, kteri jak uslysi kam mirim lehce znervozni a za zadnou cenu me tam nechteji pustit pesky, ze si musim vzit taxi nebo jet busem. Jsem pro bus a straznici jsou tak ochotni, ze se mnou pockaji a ukazou mi ten spravny. Pan ridic mi posleze dokonce odpousti jizdne. Je to docela dalka, takze jsem asi udelal dobre. Pevnost sama o sobe neni zadny zazrak, ale je odtud krasny vyhled na zaliv a Izmir. Patrne diky casne ranni hodine je tu uplne prazdno, takze pohodka a o nejakem nebezpeci nemuze byt ani rec. Jedinymi zastupni cikanu jsou tri klucici, kteri mi ochotne zapozuji a stare cikanky, ktere prodavaji koberce. Cesta nazpet busem je opet zadarmo, snad jako dar, ze jsem se vratil ziv a zdrav.
Z Konaku je to kousek k dalsi dnesni naplanovane atrakci, kterou je Asansör,coz je vytah z pocatku(1907) dvacateho stoleti, ktery sestavil jisty zid Nissam Levy jako rychly zpusob dopravy do panskych sidel na kopci. Nyni je to velmi pekna vez, kde se za svezeni vytahem plati 0.25 YTL. Honem nazpet na Konak a k trajektovemu pristavu. Kdyz jsem u more, tak at se taky svezu lodi. Kupuji jeton za 1.25 YTL a za dvacet minut jsem na protejsim brehu ve ctvrti Karşıyaka, coz shodou okolnosti znamena “protejsi breh”. Zde celkem nic neni, tak jen tak ocumuji, az me upouta dlouha fronta u jedne z mesit. Patrne zde bude neco zdarma…uzasne dobre kolacky, podobne koblihum zvane lokma, ktere jsou pro Izmir velmi typicke. Fronta je dlouha, nechce se mi stat, tak ocumuji na zacatku a doufam, ze si lide vsimnou, ze jsem cizinec a napadne je me pustit. A skutecne, hned mi nabizeji kolacky a ja se olizuji az za usima. Honem nazpet na Konak a smer Basmane, pac uz pul druhe bude pristaven servis na otogar.
Jeste stiham projit bazar, kde na me samozejme kdekdo porvava “Hello, my friend, do you speak english?” apod., ale uplne ignoruji, je to vsechno beztak predrazene a vubec, timhle me kazdy spolehlive odradi od navstevy kramku. Pak uz jen servis na otogar spolecnosti Nilüfer a domu do Bursy...
.: poslal Hondza 27.04.2006, 20:32:00, Komentáře (0)
.: parba
TureckoVcera byla parba, turecka parba. Nebylo by na tom nic divneho, teda snad krom faktu, ze je to zde velmi ridky jev a normalne bych o tom nikdy nepsal, ale tahleta akce byla jina.
Byla zde prevaha Kurdu. Co je na tom tak divneho? No samozrejme ze nic, ovsem az do doby, nez se Berk chopil turecke kytary zvane saz(??) a Kurdove spustili.
Pripominalo mi to trochu hrdelni zpev, no proste neco uzasneho, naprosto uzasle jsem poslouchal a zasl. Myslim, ze me pocity popsat nejde, je to neco hlubokeho, tezko zachytitelneho, jeste ted kdyz si na to vzpomenu, tak mi naskakuje husi kuze. Ti borci me proste uplno znicili a rozebrali, pripadal jsem si tak strasne maly oproti temto lidem, kteri zpivaji tak samozrejme a pocitove. Ponurost, hloubka, melancholie....a strasna sila, sila prozitku a emoci.
Nedokazu si predstavit jake by to bylo nekde na v kurdske vesnici na vychode, kdyz stari Kurdove spusti....asi bych utekl do lesa a tam se stydel za svuj mestsky plytky zivot.
.: poslal Hondza 27.04.2006, 20:29:00, Komentáře (0)
.: Izmir, Alacati, Cesme (1.dil)
DeníkVylet na vychod byl pro tentokrate predevsim z duvodu casovych a financnich odlozen, jako nahradni ovsem nikoliv alternativni varianta byl zvolen relativne blizky Izmir a okoli.
No nedopadlo to vse podle predstav, ale vratil jsem se ziv a zdrav a snad i s nejakymi zazitky...
Odjezd 01:00 z otogaru, listek mam jiz dopredu koupeny u spolecnosti Nilüfer za 30 YTL, kdy je zpatecni listek docela vyhodny (jedna cesta 18-20 YTL) a pokud mam moznost mit otevrenou jizdenku je to skoro idealni. Soused vedle umi pekne english, tak chvili kecame, nez nas nervozni pani vedle okrikne a jde se spat nespat. Opet bojuji s tim, ze nemohu najit spravnou polohu, tak celkem nespim. Na minutu presne jsme na miste na soukromem otogaru, odkud jsou cestujici dale rozvazeni minibusy (servis). Opet se projevuje ma ranni pomalost a rozespalost, tak zapominam vystoupit v Basmane (centrum blizko vlakace) a servis me vyklopi az nekde na periferii. Nastesti se probouzim prave vcas, tzn. zacinam rozumne uvazovat a tim samym servisem se nechavam dovezt zase nazpet do Basmane.
Mesto se sotva probouzi, kdyz prijdu do pomyslneho centra zvaneho Konak. Saat kulasi(vezni hodiny) jsou v rannim slunci opravdu nadherne. Uvazuji co dal, v planu jsem mel navstevu vesnic Birgi a Tire, ale po zjisteni, ze je to kolem 130 km a ze bych musel na otogar od toho upoustim. A chybka se vloudila a spatna rozhodnuti se nadale rodila. Jako druhy cil je vybrano Çeşme a vesnicky okolo. Doted nechapu jak me takovahle blbost mohla napadnout! Jet do epicentra komerniho turismu, vseho predrazeneho a vlezlych nadhanecu. Hruza no ale zpet. Mestskou za 1.5 YTL se presunuji na periferni otogar ............... odkud jedou busy smer polostrov. 7 YTL za necelych 80 km, i to je zde mozne. Çeşme me uvrha do deprese a vubec nic se mi tu nelibi (krom zapadnich turistu, kterin jsou snad jeste mnohem vice belejsi jak ja...desne komicky v tech jejich bermudach), chci zmizet do vesnice Ildir, ale tam jedou dolmuse jenom jednou za dve hodiny. Nevaham a jedu jinam, hlavne pryc, prvni dolmus jede do Alaçati (1.75 YTL) a tu take chcipl pes a smula se mi lepi na paty.
Jeden priklad za vsechny: cekam na bus smer Izmir, listek si schvalne nekupuji, co kdyz do te doby prijede dolmus do Ildiru. Ten samozrejme prvni neprijizdi, tak jakmile vidim prijizdet bus do Izmiru, chci si koupit listek, ale k memu prekvapeni mi chlapek hlasi, ze je vyprodano. No super, tak kupuji listek(za stejnou cenu jako predtim do Çeşme! Zda me okradaji nebo ne, to nevim) na dalsi v 15:00, ovsem jen co je koupeno a vychazim ven, tak prave prijizdi muj dolmus do Ildiru. Nevim zda smat nebo brecet nebo nadavat anglicky ci cesky, je to jedno, jedu nazpet a hotovo.
V Izmiru beru dolmus (1.25 YTL) k teleferiku (lanovka), ktery vede na blizky kopec, odkud jak doufam bude aspon pekny vyhled na okoli. Fakt, ze uz zase vystupuji pozde me uz ani neprekvapuje. Nastesti lanovka je levna (1.5 YTL zpatecni) a vyhled bezva. Jen skoda, ze opet absolutni vrchol neni pristupny.
Nazpet jedu nadvakrat (2 x 1.5 YTL) na Konak a hledat hotel. Mapka v pruvodci je samozrejme naprosto k nicemu, lepsi bych nakreslil snad i ja. Nakonec se zadari a nachazim ulici plnou hotelu, beru prvni hotel Olympiat za 12.5 YTL. No je tu hodne hotelu, mozna to mohlo byt i levnejsi, ale uz na to dneska nemam sily.
Vecer jeste na net, zkouknout okoli, k mori a spat...
.: poslal Hondza 26.04.2006, 16:02:16, Komentáře (0)
.: z Izmiru
Deníkjsem ziv a zdrav a dokonce mam kde bydlet....
Teplo, vetrno a komerce na kazdem rohu. Cesme a okoli to je skoro uchylne, brrr....malem jsem odtud vysmahl predcasne, mel jsem vsech tech lidi kolem plny kecky a toho rejzovani na turistech....uz se tesim nekam na Vychod...
vice zitra...
.: poslal Hondza 24.04.2006, 19:30:00, Komentáře (0)
.: Turecky flashback do detskych let...
DeníkDen deti, mavatka a spartakiada a potom na zviratka...snad jen ta cukrova vata chybela...
Çocuk Bayramı nebo Den deti je v Turecku urcen na 23.dubna a je zaroven (velmi chytre) spojen s narodnim svatkem, ktery pripomina prvni zasedani tureckeho parlamentu a senatu v roce 1920. Proste nacionalismus s detskou tvari.
Sraz v 8:30, pritomno celkem pet deti (ja, Ahmet, Joke, Melanie a jeji boyfriend Aydin), vyrazime na mestky (jakjinak) Atatürkuv stadion, kde uz vse zije. Kazdy vyfasuje povinne minimalne jednu vlajecku, pripadne balonek s emlemem statni vlajky. Statni symboly vsude kam se podivas, vsemu vevodi mocny Ata. Mavam jako o zivot a jsem zvedav co bude. Uz zacatek je z kategorie velmi vtipnych. Nejdrive nejaky proslov a pak nasednou hlavni meststi papalasi na otevreny jeep a objedou cestne koleckou. Starosta kyne davum, kdy kazde jeho gesto je odmeneno mohutnym aplausem. Musim se smat, ale Turci to strasne zerou. Hymna a Ahmet je dojat.
Ovsem poradna davka hrubeho nacionalismu teprve prijde. Na plochu prichazeji cvicenci (jak to jinak nazvat nevim) odeni v bilem a cernem. Nasleduje stylizovany boj dobra se zlem, kdy samorejme zvitezi zlo a cerni se velmi efektne prevleknou do bileho a nahle se to stane! Mustafa Kemal Atatürk je zde, mlady klucina v obleku vystoupi na recnicky stupinek a spolu s mohutnymi gesty prednasi na playback plamenou rec. No malem se potrham smichy. Chudaci decka. Ale oni tomu fakt veri a odmeni to mohutnym potleskem. Neni divu, ze po podobnem brainwashingu je Ata na kazdem rohu.
Nacionalismu bylo zadost a uz je cas i na ten detsky den. Plno deti, vesele kostymy a regionalni kroje a radostna hudba. Nejdrive defile po ovalu a uz se muze zacit. Jednou jsou to tabornici co postavi stany a nasledne zatanci kolem turecke vlajky, jindy zase turecke tance nebo poskakujici pidizvici predskolniho veku. Vse slaby odvar proti zaveru, kdy prichazi na radu nefalsova spartakiada - cviceni za zvuku zvuku radostnych a veselych songu, ktere az moc pripominaji tu sovetske.
Propaganda je za nami, ted uz jenom zviratka a doufam, ze uz zadne vlajecky a zadny Atatürk. A je to tak, ZOO neni sice moc velka, ale je tu pekne. Zvirata maji plno prostoru a nektera jsou i pospolu. Na zaver jdem jeste do Botanik parku, coz neni nic jineho nez velky park, kde se hodne piknikuje. Vubec zda se, ze piknikovani je tu velmi oblibene, nektere travniky hsou doslova obsypane lidmi a ta vune grilovaneho masicka...:)
.: poslal Hondza 24.04.2006, 10:47:00, Komentáře (0)
.: Den deti, ZOO a hura do Izmiru
DeníkNestiham, nestacim skoro ani nesvadcim...
Sotva jsem se vratil ze Dne Deti a navstevy ZOO, skocil na jidlo, uz abych se balil na ktaky vylet do Izmiru a okoli. A propos, dnesni zapisek se odklada, je sice plno materialu, ale hlava boli a unava je vice nez vetsi a za chvili zase odjezd smer more....
FYI: navrat v utery...
.: poslal Hondza 23.04.2006, 20:03:00, Komentáře (0)
.: Moutain of Uludağ
TureckoKazde rano na to myslim a rikam si kdy uz konecne se odhodlam. Zda se jakoby nepristupna, vecne zahalena do mlhy s sem tam probleskujicimi zasnezenymi vrsky. Tak dneska jsem se odhodlal, popadl cepin, macky a vzhuru dobyt vrchol. No dobra, bylo to dneska trochu jinak. Plan byl jasny, v soboru pujdu na na Uludag, tento plan se zamlouval i Melanie (z Nemecka), takze predbezna domluva znela na dopoledne. Lec plany se meni.A misto na Uludag jsme nejdrive vyrazili s jejimi kamarady (2xTR a 1xSwiss) k mistu zvanemu Inkaya, coz je 600 let stary strom okolo, ktereho je kavarna a plno stolku k posezeni. Je to sice po ceste na Uludag, ale prece tam nepojedeme autem, ne? Takze jedem pres cele mesto a klasickou sobotni zacpu nazpet k stanovisti lanove drahy Teleferik. Kdyz kamarad ze Svycarska uvidel ponekud obstarozni kabiny lanovky tak se zhrozil zacala panikarit a ze nikam lanovkou nepojede. Tak se delime a ja s Mel vyrazime na teleferik, zbytek jede autem. Oba se docela tesime (listek 3 YTL jedna cesta, zpatecni se nevedou), bohuzel musime jeste vycekat docela slusnou frontu, pac tu jsou vseho vsudy pouze dve kabinky, ktere pendluji nahoru a zpet. Prvni zastavka je Kadiyayla, kde neni celkme nic krom toho, ze se zde preseda na druhou lanovku, ktera vede na Sarialan, coz jak se mylne domnivame neni onen Uludag, ale pouze vyletni oblast plna pikniku, aut a hotelu. Nadmorska vyska 1635 m. n. m. je prece jenom uz citit, minimalne proto, ze zde je prece jenom chladneji a take jsou zde stale jeste zbytky snehu. No co ted? Vypada to zde trochu jinak nez jsme prepokladali, no tak se pujdem nekam podivat a trena neco zajimaveho uvidime. Aby se motorizovanym navstevnikum pohodlneji jezdilo, tak zde vybodovali stezko dalnice ze zamkove dlazby. Uchvatne! Zadna mapka, nic takove zde k dispozici neni, tak jen tak chodime, obdivujeme uzasne kvetouci kvitka (naprosto laicky bych tipl, ze to vypada jako krokus…) a docela si zablatime a zamokrime boty, pac vsude jsou jeste zbytky snehovych poli a je obecne dost vlhko. Zvlastne Mel v letnich teniskach je na tom mizerne. Po 1-2 hodine najednou zjistujeme, ze uz tu neni co delat a hotely a ski resort (Oteller) jsou moc daleko, takze balime a za dalsi 3 YTL jedeme dolu. Celkove asi trochu zklamani, cekal jsem nejaky pekny vyhled a prirodu bez stanku, autobusu, aut, pikniku a urvanych skolaku.
Pictures will be published soon...
.: poslal Hondza 22.04.2006, 21:09:00, Komentáře (0)
.: Türk bira
TureckoVcera jsem sepsal clanecek o tureckem caji a uz to slysim..."kaze vodu a pije vino". Takze abych to napravil dneska zkusim neco malo o tom co je pro vetsinu z nas blizsi a to turecke pivo...
Turecka kava nebo turecky med, to kazdy zna, ale co turecke pivo? To bude asi nejaka nadavka nebo vtip, ze? A to jsme prece v islamske zemi, kde Allah peclive dohlizi na to, aby jeho ovecky nepily alkoholicke napoje.
No Allah nevidi asi vse a pivku se zde prekvapive dari. I kdyz vse je relativni.
Mistnim pivnim zakladem je znacka Efes, ktera jednoznacne dominuje vsude tam, kde je povoleno prodavat alkoholicke napoje. Povoleno proto, ze vetsinou je to zakazano a na alkohol je potreba zvlastni licence. Nejobvyklejsi je Efes v plechovkach nebo lahvich a dle meho prevazuje klasicky lezak (nase 12ka), i kdyz prodava se Efes Extra (7%alkoholu),Efes Draught (asi jako tocene, ovsem v plechovce) nebo light. Cena je okolo 2 YTL, coz se da jeste prezit, narozdil od pivnic, kde je to kolem 3 YTL a vyse. Dalsi tureckou znackou je Marmara, to jsem nezkousel, ale co rikaji mistni, tak je to levne a hnusne. Z dalsich mezinarodnich znacek lze najit licencovane Tuborg a Carlsberg nebo americky Miller. Snad vsude na svete je Heineken. Bohuzel ceske skopek jsem zahlid' póze jednó....
A co je to je za brecku, da se to pit? Samo, ze pro typickeho ceskeho pivniho patriota by to byl asi dost nestravitelny, pardon nepitelny orisek, ale me to docela chutna...:)
Kazdopadne jsme v Turecku takze, pivo nepit na ulici a na verejnosti, Allah totiz vidi skoro vse a Jandarma uplne vse.
A treba v mem milem kampusu, je alkohol vcetne piva zakazan, coz vede k dosti potupnemu obcasnemu prohledavani pokojiku a skoro konspirativnimu zbavovani se lahvi a plechovek, pripadne vyhosteni z koleji...
.: poslal Hondza 21.04.2006, 14:01:00, Komentáře (0)
.: Çay ve Çekırdek
TureckoNe, opravdu se nechci chlubit tema nekolika slovy, ktere znam z turectiny, to neni zadne zaklinadlo, ale bezny atribut, ktery k Turecku naprosto neodmyslitelne nalezi. A co se vlastne jedna?
"čaj a čekirdek" (jak se cte tak se i vyslovuje), bez toho si nelze snad zadneho Turka predstavit. Samozrejme neni caj jako caj, tohle je Rize çay — velmi hutny cerny caj, ktery se pripravuje v zarizeni, ktere se nazyva çaydanlık, coz jsou dve konvice posazene na sobe, pricemz v horni jsou listky caje a v dolni se vari voda. Mnozstvi caje, ani vody nebo dobu louhovani po me nechtejte, nikdy jsem nikoho nevidel nic odmerovat a vzdy byl cajik vyborny. Caj se obvykle podava v malych sklenkach (bardak) s dve a vice kostkami cukru. Zalezi na tom jak je caj silny, ale obvykle dve kostky jsou minimum, aby se to dalo vubec vypit...:)
A co ten çekırdek? To jsou semena slunecnice, ovsem ne cerna jak jsem zvykly z domova a co davame v zime ptakum, ale bila a lemne obalena v soli. Vetsina Turku pri konzumaci cekirdeku pripomina roboty, mechanicky si nabiraji seminka, ktera jedinecnym grifem v puse rozlousknou a snedi, pricemz slupku vyplivnou. Pise se to jednoduse, ale je to velmi obtizne a at se snazim jak se snazim, tak zatim jsem na to neprisel. Ma konzumace pripomina spise boj s vetrnymi mlyny, takze jakekoliv poteseni z konzumace se rovna nule a jsem tak leda Turkum pro legraci.
cajove foto: http://hondza.rajce.net/roomate,_dormmates_and_me._./images/DSCN2035.JPG
.: poslal Hondza 20.04.2006, 10:08:00, Komentáře (0)
.: bankovni poplatky
TureckoMozna by mohla byt jedno z meritek vyspelosti zeme a ekonomiky vyse bankovnich poplatku pri nejbeznejsich operacich jako jsou vybery z bankomatu, vypisy z uctu apod.
Podotykam,ze moje zkusenost s bankami je vesmes s vyberem z bankomatu a sluzbami spojenymi s bankovnimi kartami.
Tak jake jsou tedy bankovni poplatky v Turecku?
Odpoved je jednoducha: zadne
Zkratka a dobre, za vyber z bankomatu (vlastni banky) je zdarma. Clovek muze vybirat kolikrat chce, vzdy ma hned k dispozici hotovst a hlavne bankomaty jsou doslova na kazdem rohu. Bank jsou snad desitky, takze patrne neni problem mit vice uctu a tedy mit hotovost k dispozici kdykoliv a kdekoliv.
CS (http://www.csas.cz)me nuti odebirat vypis z uctu kazdy mesic, ktery mi adekvatne zpoplatni a jak je to zde? Zde mi moje banka (Yapi Kredi — http://www.ykb.com) pridelila jakousi papirovou karticku, kam se me pri kazde navsteve vytisknou me predchozi bankovni operace. Samozrejme je vhodne jak kartu tak i tehle vypis.
Pridelila vam vase banka pin, ktery se Vam nelibi? Nevadi, staci navstivit bankomat a zde si natukat svoji oblibenou kombinaci.
A Internetbanking (http://www.teleweb.com.tr), staci opet zajit k bankomatu, zde zadat jeden bezpecnosti kod, aktivovat po telefonu a na Internetu si zadat svuj vlastni druhy bezpecnosti kod a je hotovo...
Snad jeste k zalozeni uctu je potreba tax number a je nutna ucast nejakeho domorodce, ktery potvrdi, ze vsemu rozumim a vse mi prelozil z turectiny.
.: poslal Hondza 19.04.2006, 13:48:11, Komentáře (0)
.: Everything must be under control
TureckoTak to patrne vyzadoval Ataturk ve sve zaveti a tak i plni jeho nohsledi v dobe, kdy uplynulo mnoho desetileti od jeho smrti a Turecko se tak rado chlubi svoji pokrokovosti.
Nejde tak ani o ciny a skutky, ale o mysleni. Nejde tak ani o ciny a skutky, ale o mysleni. Jdes nekam, zeptej se zda tam muzes jit, chces neco pouzit nebo udelat, nejdrive se zeptej zda muzes. A pokud muzes, zajiste tu bude nejaky seznam, kam se zapises a treba potom, kdyz to vsechno dobre pujde. Maly priklad z kolejniho prostredi. Clovek nemuze porad chodit v tom stejnem, take obcas rad pere, no i me se zachtelo teto cinnosti. Inu pripravim si spinave pradlo, prislusny obnos a vyrazim. Vsechny pracky jsou volne, no vyborne. Jak tak laduji spinave ponozky do pracky, zaslechnu jak kdosi otvira dvere a uz pomalu domyslim, ze to asi bude nas mily security man a ja zase neco udelal spatne. A ono doopravdy. I kdyz jsou vsechny pracky prazdne, tak jsem se zapomnel pana dozorciho zeptat zda muzu prat a zda je volno. Je potreba se zapsat a pak prat. Jeste bych jim tu udelal nejakou anarchii. Mozna to neni uplne nejlepsi priklad, pro me to bylo dostatecne absurdni, pac jsem zvykly jednak dle sveho uvazeni a myslet svobodne, ale mistnim to prijde naprosto normalni. Ze se musi vsichni jak mamincini mazanci zapisovat kazdy vecer do zvlastnich archu, zda jsou pritomni v noci na koleji, je pro me naprosto nepredstavitelne, ale tu to vsem prijde jako samozrejma vec. Kdyz namitnu, ze to je blbost, uznaji ze je, ale je to narizeni a hotovo.
.: poslal Hondza 18.04.2006, 12:58:00, Komentáře (0)
.: Zeytınbağı
DeníkJak nazev napovida (nam turectiny znalym o:)), v teto vesnice bude asi plno oliv(zeytın)...
Rikam si, rano vstanu a rozhodnu se podle pocasi, zda zustat nebo jet na vylet. Rano vstanu a je mlha. Radim se s weather.com a po vykouknuti prvnich slunecnich paprsku se rozhoduji pro akci. Co potrebuji? Celkem nic, staci par penez a i bez pruvodce se tentokrate obejdu.
Venku se projasnovalo, ale patrne ja mel jeste zatazeno, pac jak jinak si vysvetlit me dosti zmatene a choaticke hledani dolmuse do Mudanye. Nejdrive busem c.48 (spatne!) do centra a pesky k Santral Garaj a zjisteni, ze odtud nic pozadovanym smerem nejede. Posleze metrem na zastavku Sehreküstü a nazpet na Merinos a zjisteni, ze odtud nejede nic a nikam. Proklinani Bursy mi nepomuze, Turci take ne, az Joke, ktera zde uz byla, takze beru dalsi metro (ach to jizdne 1.25 YTL) na Organize Sanayi a zde uz jde vse hladce, minibusy jezdi casto a jizdne neni drahe (1.75 YTL). Jak je frekventovane spojeni do Mudanyi, tak neni frekventovane do Zeytınbağı. Na chodniku, kam me vysadil ridic busu s tim, ze odkud neco urco jede, tvrdnu snad 3/4h nez si to konecne obstarozni bus dohrkotal. Za 20 minut a 1.5 YTL jsem na miste. Zkoumam mistni ponekud strucnejsi mapku a jen tak nazdarbuh se vydavam prepokldam smerem, vidim sice stado ovci a potkavam jakesi anglicky hovorici tursity, ale jdu spatne. Pote uz jsem ve svem zivlu, stare baracky, uzke ulicky, zajimavi lide a prostredi. Hlavni atrakce dle pruvodce byzantsky kostel nyni mesita, je sice pekny, ale je zavreny, pac zde patrne probihaji restauracni prace.
Ovsem more, to je super a vubec je to zde moc prijemne, nikdo na me nepokrikuje, je zde ticho, klid a takovy zvlastni druh pohody, az z toho vseho mam takovy povzneseny pocit blaha, ktery je jeste umocnen nadhernym vyhledem ze skaly nad vesnici. Brr, az mi zase naskakuje husi kuze.
Posledni bus jede v sedm, ja volim variantu v pet, kdy bus jede primo do Bursy (zda je to pravidlem to nevim), jizdne za 2.5 YTL a tuberkolozni pan vedlejsim sedadle. Nyni uz s vyrazem zkuseneho cestovatele jedu metrem a nasledne dolmusi az na koleje. Opet mi nejak zcervenal oblicej, ach jo...ale vylet to byl moc pekny...
fotky na http://hondza.rajce.net/Zeytinbagi/
.: poslal Hondza 17.04.2006, 10:16:04, Komentáře (0)
.: we'll see...
DeníkVcera jsem bilancoval a dneska se zkusim podivat do daleke turecke budoucnosti...
Tak uz pomalu zacinam ukrakovat krajicky chleba z druhe pulky sveho tureckeho chleba. Zda se, ze ze zacatku byl chlebik trochu okoraly, jakoby nedopeceny, mozna,ze zapomneli na kvasek nebo byl nedosoleny, ale cim vice jsem se blizil stredu, tim vice jsem si turecky chlebik oblibil. Krajice byly silnejsi a ta chut a vune, nekdy jsem se az za usima olizoval, jindy jen tak slupl a byl rad, ze nemusim jist ten kminovy a semotamo se mi i po tom kminovem zastesklo. Ovsem ted uz veskera legrace konci, chlebik neni nekonecny a je s nim potreba zachazet zvlaste obezretne, peclive kousat a vazit kazde sousto. Kazdy si ten krajicek obcas i rad namaze necim dobrym, pac kdo maze ten jede a je to take chutnejsi. Zapomente na Ramu nebo obycenejne maslo a mrknete cim budu mazat ja ten svuj turecky ekmek :
- cesty a necesty: povodi Eufrat a Tigris aneb na dohled do Syrie, nedaleka Mudanya a vesnicky kolem, moutain of Uludag, blizke jezero Gölyazi a rybarske vesnicky, daleky Tranzonspor, Cerne more a skvely caj v Rize, kosmopolitni Istanbul a mozna i daleky Kurdistan...
- spring festival: vsichni o nem mluvi a cely semestr se na nej tesi, tak ja se tesim take...
- prijede Kamca a to snad ani komentare nepotrebuje...mozna se podivame i do Cappadokie...
a pak uz jen hodne caju, par zkousek, chlebik bude dojezeny...
.: poslal Hondza 14.04.2006, 10:44:30, Komentáře (0)
.: Druhe vyroci
DeníkTak dneska je zase co slavit, uz druhy (!) mesic v Turecku a stale jsem ziv a zdrav. Pravda neni to zadne prevratne datum, ale nejake to bilancovani nezaskodi, takze smele do toho...co mi ty dva mesice daly a co zase vzaly...
Prijel jsem se studovat a zit, takze se nejdrive mrkneme se na studium...stale a porad mam dva predmety, food marketing se zda byt docela fine a i celkem zazivny, teda pokud zrovna nemusim psat prace na tema food industry apod. Agro management se zda se pomalu uklada k jarnimu spanku, pan profesor je vytizeny a stejne mi poskytuje slidy, ktere pak nasledne precte, takze kdyz si vse prelouskam sam, tak z toho snad budu mit i vetsi uzitek. Economics of rural development se drzi nejak v ustrani, opet pan profesor je vecne nekde pryc, pac ma milion funkci, takze zatim jsem vykonal jeden homework (byl jsem pochvalen) a jinak tichucko po pesine.
Jestlipak tu ma Honzik nejake kamarady a jakpak se mu tak asi libi na kolejich?
Jo kdyby tak kazdy umel anglicky, to by se tu zilo...opet a porad, ta zatracena jazykova bariera, ktera omezuje okruh kamaradu a znamych na tu hrstku, ktera je schopna aspon priblizne konverzace v anglickem jazyce. Par kamaradu zde mam, s kamaradkami je to slabsi, nebot uroven english mistnich slecen je jeste tristnejsi. Koleje jsou koleje, nekdy pusobi jako ospaly hrbitov, ale ta kolejni pospolitost tu je stejne jak u nas...takze fine:)
A copak penizky? Nestradas?
Ekmek(mistni chlebik) za 0.25 YTL to vzdy jisti, hlady zde nezahynu. Az zaplatim koleje, zbyde mi tak 200 YTL na mesic, no situace neni uplne nejruzovejsi, ale brod je jeste daleko, takze kalhoty nestahuji predcasne.
Videl jsi za minuly mesic neco zajimaveho?
Yes, cestovani je koreni a ja potrebuji koreni. Vylety do Konyi i do Cumalikizik byly pekne, ale chce to pridat plyn, cas se krati a je zde tolik zajimaveho...
Pred odjezdem jsem od vetsiny byvalych erasmaku slysel:"Uvidis jake to tam bude super a vubec se ti nebude chtit jet zpatky domu". Ac to ze zacatku tak nevypadalo, tak uz me to tak pomalu pripada...
.: poslal Hondza 13.04.2006, 14:48:00, Komentáře (0)
.: dubnove pocasi....
DeníkNevim jak moc je dnesni pocasi typicke, ale...
...dnes je odhadem i dle Internetu kolem 25°C, ja jsem vystrachal sve nejletnejsi obleceni, coz znamena sandaly, tricko a trictvrtaky kalhoty a kdyz tak jdu po ulici, tak si pripadam jako ufo, nebo jako spis eskymak.
Turci se snad vubec nepoti nebo jim to je jedno, pac valna vetsina ma minimalne svetr a nekteri jedinci se klidne promenaduji ve svetru a bunde. Docela se divim, ze si nepribalili jeste cepice, kdyz dneska trochu vice fouka...
Opravuji predchozi udaj, momentalne je 29°C, mejte se tu pekne, jdu se opalovat...
.: poslal Hondza 12.04.2006, 14:30:00, Komentáře (0)
.: Goulash party
DeníkPorad mi tu nekdo vyvaruje, nekam me zve a ja porad nic. Rozhodl jsem se s tim neco udelat a zacal uvazovat co nabidnout, aby to bylo zajimave a taky abych to byl schopen uvarit. Jako prvni me napadl gulas a to jeho bramborova varianta. Je to jednoduche, dostatetece ceske a snad i primerene originalni. Takze jak na to?
Rozhoduji se rychle, utery bude ten pravy den, plno lidi melo dneska zkousky, tak snad budou mit cas. Jako prvni ukol je zajistit pitivo, takze pekne po svych jdu do Görukle, kde beru eight pack of Efes beer, coz by melo v prevazne cajarske spolecnosti bohate stacit a pul kila cibule, nebot cibule zaklad.:)
Zapomenme na veceri v sest, varit se zacne az tak kolem devate nebo desate. Vyjimkou neni ani populnoci vareni. Je preci nutne nejdrive vypit par cajiku a zakourit vodni dymku, ne?:) Pivko je v mrazaku, vsichni (no tak sest lidi) jsou pozvani, vsechny ingredience pripraveny, takze muzeme zacit! Co tedy potrebujeme? Tri stredne velke cibule, 1,5 kg brambor, paprika gulasova (z CR), pepr, sul, kmin (z CR), misto majoranky zkousim tymian, mistni paliva paprika (pul biber) a trocha vody. Recept je jednoduchy, snad jen, ze brambor je nejak vice a ten tymian asi nebude to prave, vypada sice podobne jako majoranka, ale vune je naprosto odlisna. Za pul hodinky je uvareno a zacina nejlepsi cast celeho vareni a to ochutnavani. Takze ochutnavam a dochucuji, az i ja jsem spokojen a muzeme jist. Kdo k nam prisel na veceri? Joke, Melanie, Berk a Sinan, Remzi byl nalehave povolan do nemocnice a Ahmet nechtel prijit, coz me dost nastvalo, ovsem pozdej jsem se dozvedel, ze mu zemrel deda, takze ma omluvenku....
Co se melo snist, to se snedlo, co se melo vypit, to se vypilo...a vsichni byly spokojeni a uz se urcite tesi na dalsi "parbu"...
.: poslal Hondza 12.04.2006, 14:29:50, Komentáře (0)
.: Multikulturni dialog
DeníkUlu Camii, mistni nejvznesenejsi, nejvetsi a nejkrasnejsi mesita. Po celodennim vyletovani idealni mistecko pro relaxaci a vyklidneni mysli i duse.
Je tu ponekud plneji, nastesti mesita je opravdu uctyhodnych rozmeru, takze se to i docela ztrati. Jsem zde jako obcan, student, nemuslim a stejne mam dojem, ze budim vic pozornosti nez je potreba. Kazdy se podiva, nekdo vice nekdo mene, ale clovek ty oci citi. Koukam na turistku bez satku a v kratkych kalhotech, potom se ani nedivim, ze jsou ti muslimove nekdy nastvani. Na me se prozmenu upiraji pohledy jakychsi skolaku a skolacek, uz jsem zvykly, snazim se byt mily, usmivam se a mavnu na ne. Vstricny postoj patrne doda odvahy nejodvaznejsi z cele divci skupiny, ktera se me s typickym chichotanim pribehla zeptat " What is your name?", aby nasledke odbehla povedet onu novinku svym spoluzakum. Dalsi posel se takze "Where are you from?", odpovidam jak jinak nez v turectine, holcina se pousmeje a hnedle bezi pryc. Houf nasledovniku patrne vycerpal sve jazykove moznosti, tak vyhledava pana ucitele, ktery mi v roli jakeho emisara predstavuje (obstojnou anglictinou) svoji tridu a pta se zda by mi nevadilo, kdyby mi deti polozily nejake otazky a ze by to vsechno natocil na kameru. No ne, ze bych nebyl potesen, zajem je evidetne uprimny, tak proc ne. Honzik a asi dvacitka skolaku z Balikesiru. Meeting trva asi pet minut, stridave se ptam ja, stridave decka nebo pan ucitel. Je to fine, snazim se byt mily, sem tam odpovedet v turectine (velmi kvitovano), prece jenom pokud jsem jeden z prvnich anglicky mluvicich osob, ktere decka potkali, tak at si nemysli neco spatneho. Loucime se a ja nejak zapominam na spolecne foto, cehoz docela lituji. Kazdadne jejich anglictina je lepsi nez vetsiny tureckych spoluobcanu, jsou otevrene, neboji se, nejsou zatizeny tolik vsemoznymi tradice a moralkou.
.: poslal Hondza 11.04.2006, 14:34:00, Komentáře (0)
.: Turkish state railways
OdkazyTurkish state railways finally in english!
- http://www.tcdd.gov.tr/tcdding/index.htm - turecke zeleznice se konecne odhodlaly a daly do provozu stranky v anglictine! Je zde plno zajimave, doporucuji treba pocteni o chystanem rychlovlaku Istanbul x Ankara. Snad jen porad postradam nejaky vyhledavac, na druhou stranu tech vlaku moc neni. Osobni vlaky zde bohuzel zda se nejsou...
.: poslal Hondza 10.04.2006, 14:42:00, Komentáře (0)
.: Cesta z mesta
TureckoJeden pokus byl jiz ucinen. Neuspesne. Ovsem, ja se nevzdam, na druhy pokus to vyjit musi. O cem, ze to mluvim? Pred 2 tydny jsem se s ceskyma erasmackama chteli vyjet na maly vylet do vesnice Cumalikizik, kam mel jet autobus c.22 ze stanoviste u PTT. Cekali jsme trpelive ovsem marne snad hodinu, autobus neprijel. Asi to bylo i male znameni, nebot bylo tehdy opravdu hnusne a zima
Dnesni sobota vypadala daleko lip, slibeno bylo kolem 18 stupnu a semtam i vykouklo slunicko. Jako obvykle nikdo z mistnich mi nebyl schopen rict nejake blizsi info, tak jsem se vydal na vlastni pest k Santral Garaj, coz je je byvaly autobusak, odkud jsem doufal, ze by mohl jet zmineny bus c.22 nebo nejaky dolmus. Stesti se ke me priklonilo vice nez jsem doufal, autobus to sice nebyl, ale dolmusem za 1.25 YTL jsem rozhodne nepohrdl. V pruvodci uvadenych 10 km od Bursy jsme sice jeli asi 3/4 hodinu. Ono celkova rozplaclost a cetne uzavirky udelaji sve a kdyz pripoctu obvykle zastavovani u kazdeho sloupu, je 3/4 hodina jeste dobra. Cesta samotna je dosti nudna, jedna se spise o klickovani mezi bytovkami, az poslednich 500 metru cesta prechazi v dlazdenou a z sedi okoli se vyloupne romanticke namesticko s nezbytnymi stanky. Vesnicka asi nebude tak panenska jak by se mohlo zdat, ono taky kdyz uz je neco v Lonely Planet...
Ovsem abych mistnim nekrivdil, stanky zde jsou, ovsem nikdo na me nepokrikuje a nesnazi se mi neco vnutit, mistni zda se spise prodavaji domaci tovar jako ruzne medy, zavareniny, chleba apod. Vydavam se tedy na vlastni pest zbuhdarma do spleti krivolakych ulicek a zprvu nestacim zirat a fotit. Jako bych se propadl nejakou casovou zonou. Ruzne splacane baracky z hliny, dreva a kameni, stinna zakouti a sem tam nejaky domorodec. Maji zde i obchod, telefonni budku a mesitu socialistickeho vzezreni. Sunu si to kupredu, objevuji a uzivam si kazdy okamzik. Dostavam se az nekam za vesnici na mistni policka, stromy kvetou, ptaci zpivaji...jej, to je idyla. Sestupuji nazpet, cas jiz pokrocil k polednimi, coz ma za nasledek ponekud zvyseni pohyb turistu, zde predevsim tureckych duchodcu a dokonce zde slysim i anglictinu. Rychle pryc, chci si koupit vodu, ale za 1.25 YTL se prodavaci akorat vysmeji a u nejblizsiho kohoutku doplnuji tekutiny z prirodniho zdroje. Dalsi toulani a toulani, snazim se fotit i mistni, ale vypadaji ponekud sverepe, tak radeji uhybam. Dve turecke slecny se prozmenu mobilem snazi vyfotit me a ja neuhybamJ. Po trech hodinach prijemne ztravenych v pohode vesnice, nastupuji na bus c.22 a za hodinu (!) jsem nazpet v centru Bursy.
Vesnice vypada jako zakonzervovana, cas se zastavil a nekdo z hury patrne rozhodl, ze ode dneska se nebude nic opravovat, vylepsovat, pac jinak k nam ti turisti jezdit nebudou. Udelali dobre, ale i kdyz na prirozenosti to ponekud ubralo. Nekdy jsem mel pocit jako bych se prochazel po skanzenu nebo jsem se zkousel vzit do role zapadniho turisty, ktery se s stejnym entuziasmem snazi navstivit a pochopit libovolnou ceskou dedinu, lhotu ci visku, ktera je usazena nekde pod horami.
.: poslal Hondza 9.04.2006, 14:27:00, Komentáře (0)
.: Konya
Zajímavá místaOhniskem sufismu a jeho mystickych praktik a uceni je pro Stredni Vychod mesto Konya.
V zapadnim Turecku ma Konya reputaci jednoho z nejpoboznejsich a nejkonzervativnejsich mest v zemi. Uceni sufickych mystiku, jako je Mevlana a Haci Bektaş, hraje stale v Konyi velmi dulezitou roli.
Strucne receno Konya is a very religinious city.
Prijezd:
-
Otogar — najdete na zhruba 2 km z centra na tride Ankara Caddesi (dolmus “Konak-Otogar”)
-
Tren istasyon - na konci Ferit Paşa Caddesi, z centra zhruba 15 minut chuze. Z vlakace porad rovne a u sochy Atatürka mirne doleva.
Ubytovani: Nemel by byt velky problem najit adekvatni ubytovani. Sice to nebude patrne pod 10 YTL, ale moznosti je zde docela dost a kazdy je pripraven smlouvat. Rozhone je vyber mnohem vetsi nez jak je psano v LP nebo RG.
What to see:
-
Mevlana Müzesi (vstupne 5 YTL) — v pruvodci je psano, ze jde o vubec nejvdecnejsi zazitek v Turecku vubec. Obvykle prechvalovani a realita je nekde jinde? Bohuzel jet o presne tak. Je zde velmi preturistovano, klasicka zastavka turistu v klimatizovanych autobusech. Verim, ze pro muslimy je toto misto velmi posvatne a dulezite, ovsem ja osobne zde nespatruji nic extra vyjimecneho a radej vyhledam klid okolnich mesit.
-
Alaediin Tepesi — prirozene centrum Konyi. Krome Allaedin Camii a zbytky seldzuckeho palace je zde plno kavaren, pripadne plno travnatych ploch vyzivajich k odpocinku. Opet nezbyva nez tu zelen zavidet.
-
Iplikçı Camii (mesita z roku 1202), Aziziye Camii (velmi pekna osmanska mesita), Ince Minare Medresesi (vstupne 2 YTL), Ince Minare Medresesi
-
Predstaveni tancicich dervisu — konaji se nepravidelne v Kulturnim centru, ktere se nachazi na vypadovce od Mevlana Müzesi.
Foods: Dle pruvodce pro Konyu je typicky firin kebap, oznaceny jako tucny a s chrupavkami a trochu odlisne pide. Osobne doporucuji tavuk döner(dürüm), je mnohem chutnejsi a levnejsi nez napr. v Burse.
Personal highlights: Konya je bezva, ale nic proti tomu kdyz clovek vyjede byt jen par km za mesto. Staci Hatip a hned se clovek dostane do uplne jineho sveta. A to uz vubec nemluvim o Sille….
Resume: Pokud clovek prijizdni ze “zapadu”, pozna rozdil hned na prvni pohled, atmosfera Konyi je mnojem turectejsi nez prevropstela mesta na zapade Turecka. Zeny zde chodi mnohem vice zahalene, priroda i podnebi je odlisne (mesto je polozena na nahorni plosine kolem 100 m.n.m.) a ceny jsou take prijatelnejsi (nekdy i o polovinu).
prevzato z pruvodce Rough Guide
.: poslal Hondza 8.04.2006, 14:34:00, Komentáře (0)
.: Takova trochu seznamka aneb tohle je muj spolubydlo...
DeníkDnesni prispevek bude predevsim pro Vas mile damy a slecny, nebot se zde budu snazit predstavit sveho spolubydliciho z pokoje B-27. Prosim privitejte Ahmeta!
Celym jmenem Ahmet Devlali, narozenen pred 21 nebo 22 lety v meste Karaman nedaleko Konyi. Neuvadim presne datum narozeni, nebot i sam Ahmet je nekdy na pochybach, tudiz s oblibou uvadi pokazde jine datum. Nyni zije v Istanbulu a soude dle ustavicneho vychvaloni a velebi tohoto mesta, tak se mu zde libi.
Vyska tak 170 cm, vaha 60 kg (Ahmet ji jako vrabec, resp. neji nic), vlasy cerne(jak jinak v Turecku), rad hraje fotbal (jak jinak v Turecku), studuje na Faculty of economics and administration kam presel ze soukrome univesity v Istanbulu.
Ahmet je muslim, kazdy je v Turecku muslim, ale Ahmet je spravny muslim. Co to znamena? Modlit se 5x denne,v patek pekne naklusat do mesity, nemyslet na hrichy, nejist veprove, nepit alkohol...no proste zit dle koranu.
Ale proc to sem vlastne pisi? Ahmet totiz nema devce:( Sice mi tvrdi, ze zadne nechce a nepotrebuje a pokud nekdy nejake mit bude, tak bude hned svatba a nejaky sex...no to uz vubec neprichazi v uvahu!:) Jako spravny starsi a rozumnejsi spolubydlici mu samozrejme tak docela neverim a timto tedy vyzyvam vsechny vdavku a seznameni chtive, aby se prihlasili a ja uz to nejak zaridim...:) Ahmet je hoch z dobre rodiny, spolehlivy, hodny, pratelsky a obetavy a zcela jiste si nejake hodne devce zaslouzi....
Bohuzel, zadne specialni seznamkove foto zatim neni k dispozici, tak aspon mrnete semhle:
http://hondza.rajce.net/roomate,_dormmates_and_me._./images/DSCN2010.JPG
http://hondza.rajce.net/roomate,_dormmates_and_me._./images/DSCN2028.JPG
.: poslal Hondza 7.04.2006, 14:33:20, Komentáře (0)
.: Dining hall
TureckoAneb skolni jidelna na turecky zpusob.
Kdyz dostanu hlad, tak si bud muzu neco uvarit(o tom nekdy pozdeji) a nebo jit nekam na jidlo. Moznosti tu je prekvapive hodne. Prvni a zakladni(pro studenty) je mistni dining hall, pokud pouziji hall je to na miste neb je snad pro tisic lidi. Ovsem neni dining hall jako dining hall, pac sice jsme si vsichni rovni, ale nekteri jsme si rovnejsi. Pro studenty, pro research asistenty a PhD studenty a pro ucitele, pro kazdou z techto skupin je specialni jidelna. Tak napr. studenti maji jeden plechovy tacek s "otvory" kam se "hodi" jidlo, PhD a reserach as. uz maji keramicke misky a ucitele maji veskery servis i s obsluhou.
Nefunguje zde zadne objednavani, pac neni nejak moc co objednavat. Hladovy student si muze vybrat z bohateho menu, ktere cita pouze jednu polozku. Staci si zakoupit kuponek za 2 YTL nebo tydenni kartu za 6.25 YTL, kdy se obed dostane sympatickou cenu 1.25 YTL.
A copak nam serviruji dobreho? Zaklad je ekmek (mistni chlebik), ktery je dispozici u kazdeho stolu v neomezenem mnostvi a dzbany s vodou. Obe je pravidelne doplnovano "cisniky", kteri se ve velmi slusivych uniformach pohybuji kolem. Menu, pokud to tak muzu nazvat se obvykle sklada z nejake "michaniny" nebo polevky(dost neurcite, vypada to casto jako omacka) pripadne caste jsou köfte nebo neco jako nase sekana, dale jako priloha je casta je ryze, ruzne typy böreku a ruzne lusteniny. K tomu nejaky ten salat, at uz na slano nebo na sladko a na zaver obvykle nejaka sladkost (zlaty hreb celeho obeda) jako baklava, halva nebo nejake ovoce. Pokud neni sladkost, casto se podava ayran nebo bily jogurt, ktery zde neslouzi jako dezert, ale jako priloha napr k ryzi,bulguru,cizrne apod.
Porovnani s ceskou menzou, napr. tou na MZLU? Porovnavame neporovnatelne, sice mame mnohem vetsi vyber, ale ty jidla! Smazaky a caste flamendry, jidla bez chuti nebo UHO(Universalni Hneda Omacka)...
Mne zde chutna a kdyz ne, vzdy muze clovek vyuzit nektere z mnoha cafe, ktere jsou hojne rozmisteny po arealu, kde je vyber z desitek jidel za prijatelne ceny (do 5 YTL).
Tak dobrou chut, jdu na obidek, tak doufam, ze jsem je nyni moc neprechvalil a nebude nejaky mistni blaf...
.: poslal Hondza 5.04.2006, 11:05:00, Komentáře (0)
.: Hra na Turka
TureckoJak clovek pozna, ze uz se z nej misto zhyckaneho a stresovaneho Evropana stalo poradne Turcisko se vsim vsudy? Nee..ani mne nezacne rust knir, nezacnu fandit Besiktasi nebo Galatasarayi ci striktne pozadovat pouze kebab a caj...je to jednoduche! Staci si zahrat takovou malou hru...
Co je potreba a jaka jsou pravidla? Neni nic jednodussiho, neni potreba slozite hledat protihrace, nebot ti jsou bezne k mani. Lze hrat kdykoliv, skoro kdekoliv a da se rici i v jakemkoliv veku.
Nejdulezitejsi soucasti je vozovka neboli silnice nebo caddesi, treba u nas v Burse takova 4proudova jednosmerna Atatürk Caddesi. Vozovku mame, ale co ted? Postavme se na okraj vozovky a rozhledneme se. Ovsem nikoliv po slecnach nebo mesitach, ale pred sebe pripadne na levou ci pravou stranu. Proc tohle delame? No protoze chceme prejit! Vyckejme tedy na okamzik, kdy nebudeme okamzite pri vstupu bezprostredne smeteni projizdejicim autem a smele vykrocme a nyni dulezite...nezastavujme se...neohlizejme se...a to nejdulezitejsi...v zadnem pripade nezrychlujte nebo nezpomalujte...proste primo vpred.
Slysim namitku:"Co kdyz me zajede auto, co kdyz me prejede auto, co kdyz me srazi auto"? No tak v tom pripadne jste prohrali a je potreba se po vyleceni postavit znova na start...
Ale abych nepredbihal, cilem neni nic jineho nez bez jakehokoliv zrychlovani nebo zpomalovani prejit vozovku bezpecne na druhou stranu...komu se to podari, tak ten je pravy Turek pripadne Turkyne, kdo zklame a v rozhodujici chvili prida do kroku nebo zpomali, ten je prachobycejny stresovany Evropan a vypadava ze hry....
A jak jsem se umistil ja? Ze zacatku jsem utrpel nekolik krutych proher, kdy jsem panikaril, uhybal a vsemozne se (blahove) snazil vyhnout. A nyni? Samozrejme, ze i me obcas potka pokles formy zpusobeny chvilkovou nekoncentrovanosti, ale myslim, ze muzu bez zbytecne skromnosti rict, ze parkrat uz se povedlo, i kdyz je porad co zlepsovat...
A vy ostatni, co jeste zbesile klickujete mezi auty a myslite si, ze jste bezpecne presli silnici?
Trenink a trenink, tot je nase motto...zacnete nejdrive na polni ceste, posleze zkuste nejakou vesnickou jednosmernou, potom oba smery a sup do mesta. Zde radej opet nejdrive jednosmerne a az to zvladnem, a to uz budem opravdu skoroTurci, tak si dame tak tri smery zleva a tri zprava. A pro ty co si porad mysli, ze uz je nemuze nic prekvapit, tak doporucuji snad deseti a vice proudou vypadovku v Istanbulu. Atatürkuv rad tuheho Turka ceka!!:)
Tak kdo se prida?
.: poslal Hondza 4.04.2006, 15:54:00, Komentáře (0)
.: Turkish - English, English - Turkish dictionary
Odkazyon line prekladace z a do turectiny. Zcela nepochopitelne do tak celosvetove rozsireneho jazyka jako je cestina prekladac neexistuje
- http://www.seslisozluk.com/ - do a z anglictiny
- http://www.sozluk.web.tr/index.php - prekladac do a z anglictiny a nemciny.
.: poslal Hondza 4.04.2006, 14:43:00, Komentáře (0)
.: Zatmeni (2.cast - Konya,Sille,Karaman)
DeníkVylet do mesta Konya, ktere lezelo v pasmu totality pri zatmeni dne 29.03.2006. Objevovani Konyi, cestovani po okoli, navsteva vesnice Sille a mesta Karaman.
30.03.2006 — malem bych si to ani neuvedomil, ale dneska mam narozeniny. Leccos mi chybi, ale jsem 2.5 tis. km od domova a je mi fine.
Vstavame casne, nebot mame v umyslu navstivit vesnicku Gökyurt, ktera ma mela byt nejenom velmi zajimava a turisty nedotcena, ale take by zde mely byt skalni domy jako v Cappadocii. Lec spojeni tam je dost zalostne, da se rici, ze vubec neexistuje, takze zkousime vyjet z mesta a stopovat. Ve ctyrech lidech neni tato cinnost mocka produktivni, tak to po 15 minutach balime a jdeme se aspon projit po okoli. A delame dobre. Krom dosti neobvykle krajiny, ktere pripomina vyprahlou step stoji za pozornost predevsim stromy mandlovniku se zralymi mandlemi nebo zelvy, ktere jen tak potkavame a malem o nektere i zakopneme. Pokladam zaklad poradnemu spaleni a to je tak kolem dvaceti stupnu. Holky rikaji, ze mam nejak divne cerveny krk, ja si to nemyslim, ale jako obvykle maji pravduJ. Jedem nazpet do centra, odkud vcelku bez problemu chytame bus do vesnice Sille. Tady je to proste bozi! Nemuzu si pomoct, uz samotna pororozpadla vesnice je uzasna, ale ta krajina kolem, to se musi videt. Chodime po okoli, nachazime male jezero a cestou zpet i horskou bystrinu(potucek) jako vystrizenou z pohadky v jejiz ledove vode se osvezujeme(nekolik vterin sotva po kotniky). Cestou zpet holky religionistky navstevuji (a ja s nimi) zchatraly byzantsky kostel sv. Heleny, ktery drive slouzil jako mesita a nyni uz jen ztezka odolava neuprosnemu zubu casu. Ve vesnici budime nalezitou pozozrnost a davame, dost mozna poprve v letosni sezone, vydelat na nekolika cajich v mistni docela pekne restauraci. Po navratu a ubytovani se v novem hotelu za 12YTL(vyrazne lepsi, s TV a koupelnou) jdeme na veceri (vyborne pide), po ktere jsem skocil na prekvapeni, ktere na me bylo prichystano. Nic netusic jsem byl vlakan do cukrarny (coz zde neni nic tezkeho), kde jsem jako narozeninove prekvapeni dostal dort. Fakt me to hodne potesilo, takze jeste jednou moc a moc diky !! Po teto sladke bombe jdeme na kute a usiname spankem spravedlivym s nejen krkem spalenym...
31.03.2005 — Jak bylo po dva dny pekne, tak dneska je skarede, a to ze prsi. Na planu nemame nic zvlastniho, tak nam to snad ani tolik nevadi. Navstevujeme jeste nekolik mesit (vcetne jedne velmi nove a evidentne velmi draze postavene) a pred jednou uz stepujeme na vlakaci. Nejdriv kupujem listky do Karamanu za 3.75 YTL a nasledne i na cestu zpet z Karamanu do Eskisehiru za 13.5 YTL. Vlak je pravdepodobne uz plny, takze dostavame tzv. 2. tridu(Numarasiz), coz je to same jako prvni trida s tim rozdilem, ze clovek nema rezervaci na misto a je zde dovoleno kourit. Karaman je na prvni pohled ospala dira (mimochodem narodil se zde muj roommate), kde se nic moc nedeje, ale my se nenechame zvyklat a hodlame to poradne prozkoumat. To ovsem neni nic sloziteho, pac zde opravdu neni moc co k videni. Cas tedy delime mezi jidlo — caje(=nejenom ja pocituji zavislost na misnim cajiku), sladkosti(=silene sladkym pochoutkam jako baklava nebo kadeyif proste nelze odolat) a kebaby(=uzasne palivy tavuk döner s ayranem za 1YTL) a mistni zajimavosti — muzeum(=vstup 1YTL tak odpovidal deseti stravenym minutam), pevnost(=byla zavrena) a mesita matky samotneho Mevlany(= nezvykle plna zen, coz potesilo zejmena me, v Turecky pry utlacovane zeny, spolucestovatelky). Po tureckem zpusobu nikam nespechame a tech 6 hodin ubehne docela rychle. Vlak prijizdi presne(nechce se mi to verit, ale uz si zvykam), mista jsou, brzy rano jsme v Eskisehiru, odkud za 10YTL prejizdim nejnudnejsim usekem cele cesty nazpet do drahe a prilis evropske Bursy...
Fotky jsou k dispozici na adrese: http://hondza.rajce.net
.: poslal Hondza 2.04.2006, 15:49:00, Komentáře (0)
.: Zatmeni (1.cast - Konya)
DeníkVylet do mesta Konya, ktere lezelo v pasmu totality pri zatmeni dne 29.03.2006. Objevovani Konyi, cestovani po okoli, navsteva vesnice Sille a mesta Karaman.
28.3.2006 – zitra ma byt zatmeni Slunce a ja se rozhodl, ze tentokrate se toho take osobne zucastnim. Dopoledne jeste rusim (jak snadne) prednes z agro managementu a kolem pate vyrazim smer Bursa Terminal, odkud mam namireno do Eskisehiru, kde se setkam se Zuzkou, Zuzkou a Martinou (pro zapomnetlive nebo nepozorne ctenare, jedna se o tri mlade damy, ktere studuji v Eskisehiru na Anadolu Universitesi). Na bus (Bursa – Konya 12 YTL) mam stesti, necekam ani pet minut a uz ujizdim smerem na vychod (zatim pravda jenom pozvolna). V Eskisehiru mi na uvitanou prelitava nekolik stihacek nad hlavou (je zde letecka zakladna turecke armady), mistni tomu nevenuji pozornost a ja si muzu hlavu ukroutit. Sraz mame na byte, ktery obyvaji obe Zuzany a odkud kolem pulnoci odjizdime taxikem na druhe eskisehirske nadrazi Enveriye(...). Vlak, podobny nasemu EC, prijizdi presne, tak uz nezbyva nic jineho nez se usadit a zkusit usnout...
29.3.2006 – Asi s 1,5h zpozdenim prijizdime do Konye, zjistujeme spoje nazpet, davame cajiky a rozmyslime co dal. Do zatmeni zbyvaji jeste minimalne 4h, takze dost casu na zbeznou prohlidku mesta, ktere na prvni pohled zaujme velkym poctem mesit, zahalenych zen a celkove mnohem turectejsi atmosferou nez Bursa nebo Eskisehir. Z vlakace do stredu mesta, kteremu dominuje Alladinuv vrch (Aleaddin Teppesi), coz je krasne zeleny pahorek, kolem ktereho vede kruhovy objezd, a ktery primo vybizi k relaxaci.Zbezne prohlizime Alaeddin Camii (z roku 1221) a pokracujeme dale po Mevlana Caddesi smerem k Mevlana Museum. Zde je docela narvano, duvod je nasnade, zatmeni a tim padem znatelne vyssi pocet turistu nez je v tuto dobu obvykle. Z+Z jdou relaxovat do Mevlany, ja s M. jdeme smerem bazar, male ulicky a dalsi a dalsi mesity. Kolem jedne se presunujeme na Alladinuv vrch, kde k velkemu “prekvapeni” nejsme sami. Je docela prehusteno, vcetne nekolika policejnich aut a mnoha profesionaly s obrimi teleskopy. Seri se, ptaci prestavaji zpivat, stiny se prodluzuji...nema cenu zdrzovat popisem, proste to bylo neco uzasneho! Hlavne tech nekolik vterin, kdy nastalo zatmeni, kdy se z relativniho sera stala regulerni tma. Na tohle nejak nenachazim slov a jeste ted, kdyz si na to vzpomenu, tak mi naskakuje husi kuze. Vim jen, ze to bylo tak nenadale, ze jsem nevidel ani co mam delat, jestli kricet nebo se smat nebo jen tak stat a tupe zirat. Myslim, ze jsem zvolil tu treti variantu (tupe zirani) spojenou se snahou neco vyfotit, coz samozrejme s mym amaterskym vybavenim bylo dost marne. Jak to prislo, tak to i odeslo, celkem 3:36 min. Udelala se docela zima, lide si zajuchali a zase se normalne rozesli. Me se to libilo, jen jsem litoval, ze jsem nebyl na nejakem naprosto odlehlem miste mimo civilizaci. Myslim, ze potom by to cele predstaveni nabralo uplne jinou dimenzi.Po predstaveni mirime do Mevlana Museum, kde jak doufame bude min lidi nez dopoledne. Doufame spatne, je zde snad jeste vic narvano nez predtim. Ale jsme tu, tak tech 5 YTL obetuji (pozdeji zjistuji, ze se dalo jit postranim vchodem ze zahrady) a musim priznat,ze diky tem davum i zklamani. Vzdy kdyz je nekde moc lidi, tak me to moc nebavi a ted to bylo dvojnasob. V pet mam srazek s holkama, ktere byly sympaticky aktivni a uz nasly hotel. Za 9 YTL v Otel Petek, nic extra bez sprchy, ale za ty penize asi tezko neco lepsiho muzem najit. Vecer je v mistnim kulturaku predstaveni tancicich dervisu. I kdyz je to zadarmo a da se rici pro turisty, bylo to hodne dobre. Pravda moc jsem tomu ceremonialu nerozumnel (to asi malokdo), ale atmosfera byla uzasna, panove dervisi tancili opravdu pekne. Tak kdyby se to konalo nekde v mesite, to byla teprve vec!
.: poslal Hondza 1.04.2006, 18:38:00, Komentáře (0)
